Klenbové prvky
Jedním z typických architektonických prvků starších staveb je klenutý strop, tzv. klenba. Její oprava si žádá statické posouzení konstrukce (zjišťuje se tlaková a tahová síla v cihlovém zdivu) a často i návrh nového provedení (ctíme ale tradici, nenahrazujeme klenbu jinou technologií).
Klenba je konstrukce nejčastěji provedená z cihel. Přenáší svoji vlastní váhu a zatížení do podpěr (zdí, pásů, traverz, pilířů nebo sloupů). Klenby vyžadují většinou ke svému provedení pomocné dřevěné konstrukce zvané skruže. Skruž musí mít tvar klenbového oblouku, být pevná, aby unesla váhu klenbového zdiva. Rovněž je důležitá snadná odstranitelnost skruže, nejlépe bez otřesů.
Cihelné klenby se vyzdívají nejčastěji z cihel plných. Zakřivení do oblouku se dosáhne rozšířením spár do rubu klenby až na 2 cm, zatímco v líci je spára pouze 5 mm široká. Čím je klenba ve stavebnictví výjimečná? Svou únosností, kterou jí dává tvar oblouku.
Pevnost a stabilita stropů či překladů tvořených klenbou z běžných pálených cihel je dokonce relativně vyšší než u běžných konstrukcí moderního typu. Proč relativně? Protože klenba je tak pevná, jak pevný je materiál a cihla, ze které je klenba většinou tvořena.
